Před více než 50 lety, v polovině roku 1946, přichází mladý středoškolský profesor tělovýchovy Květoslav Soukup do Ústí nad Labem na Obchodní akademii (OA) v Pařížské ulici. Rodák ze Strakonicka byl velkým vyznavačem košíkové. Vzhledem k tomu, že se v Ústí nad Labem setkal s několika chlapci ze Strakonicka, založili první družstvo košíkové jako družstvo OA a přihlásili se do jednoty Sokol Ústí nad Labem. Toto vyvolalo zakládání dalších chlapeckých družstev na ostatních středních školách. Vyvrcholením bylo uspořádání prvního turnaje mládežnických družstev koncem roku 1946 pod názvem „Akademický pohár“. Vítězem se stalo družstvo OA Ústí n. L.
Z důvodů zajištění organizování řádných soutěží v rámci severočeské župy byla dne 9. března 1947 v restauraci „U Ranního slunce“ v Ústí nad Labem založena Severočeská župa košíkové v rámci České obce sokolské. Výsledkem práce župy bylo uspořádání 1. ročníku turnaje mužů v Ústí nad Labem, a to pod názvem Tyršův pohár. Prvním historickým vítězem se stalo prvoligové družstvo Viktorie Žižkov. V roce 1947 vzniklo rovněž první družstvo žen v rámci Sokola Ústí n. L.
Velice významnou akcí pro další rozvoj košíkové bylo utkání mezi družstvem mužů Sokola Ústí nad Labem a družstvem Latter Day Saints z Utahu (američtí vysokoškoláci – misionáři mormonské církve). Utkání se hrálo v pondělí 21. února 1949 v Tyršově domě.
Po násilném zrušení Sokola přešli košíkáři pod TJ Slovan, následně Železničáři Ústí n. L., a poté zásluhou profesora Soukupa na dlouhou dobu pod TJ Lokomotiva Ústí nad Labem.
V polovině padesátých let byly zřízeny sportovní školy dorostu, a to jak dívčí, tak chlapecké.Ty se staly základním pilířem a zdrojem nových hráčů a hráček.
Období let 1971 – 1984 nebylo pro oddíl košíkové TJ Lokomotiva právě nejšťastnější. V roce 1972 sestoupilo družstvo žen, po nepřetržitém třináctiletém účinkování z 1. ligy a v roce 1974 přestaly dívčí a ženské složky v oddíle působit úplně. Muži v té době hráli se střídavými úspěchy druhou ligu, „B“ tým mužů pak divizi. V roce 1984 výkonnostní krize vyvrcholila sestupem „A“ družstva z národní ligy. Ve vzpomenutém období přinášela oddílu úspěchy jen umístění mládežnických družstev v republikových soutěžích, z nichž mety nejvyšší docílilo v sezóně 1984-85 družstvo starších žáků, které pod vedením trenéra Jana Šedivého získalo titul přeborníka republiky, když v Nové Bydžově porazilo v dvoukolovém finále mistra Slovenska VŠSD Žilina. Tentýž tým pak v sezóně 1986 – 87 se stal v šestičlenném republikovém finále v Prievidzi vicemistrem Československa.
V lednu 1991 došlo k transformaci bývalého oddílu košíkové TJ Lokomotiva na samostatný právní subjekt Basketbalový klub Lokomotiva 91 Ústí n. L. (BKL 91). Byl zvolen nový výbor klubu pod vedením Ing. Jana Bejčka. Během dvou let se podařilo poprvé v historii ústeckého mužského basketbalu postoupit do nejvyšší soutěže a hned v ročníku 1993/94 v ní obsadit jako nováček pěkné 7. místo. V následující sezóně ale přes dvě barážová utkání s druholigovým Chomutovem z 1. ligy nečekaně sestoupilo. V sezóně 1995/96 vstoupil do ekonomiky klubu významný sponzor – Spolek pro chemickou a hutní výrobu, a.s. Ústí nad Labem, který rozhodující měrou ovlivnil možnosti klubu v jeho snaze o návrat do 1. ligy. Pod vedením nového trenéra Jana Šedivého, bývalého dlouholetého úspěšného trenéra mládežnických družstev našeho klubu, se to dvěma vítěznými barážovými zápasy se Žďárem nad Sázavou opět po roce podařilo. V období let 1991 – 96 si vedla úspěšně i družstva žáků a mladších dorostenců ve finále přeborů ČR, kdy se družstvo žáků pod vedením Ing. Karla Kunze a Petra Kapitulčina stalo v dvouletém cyklu nejdříve mistry České republiky mladších a následně starších žáků.
V červnu 1996 byl valnou hromadou zvolen sedmičlenný výkonný výbor klubu. V srpnu 1996 se vstupem generálního partnera Spolku pro chemickou a hutní výrobu, a.s., vzniká BK Spolchemie, a.s.. Významnou úlohu při organizování výkonnostního a vrcholového basketbalu nadále sehrává občanské sdružení BK 91 Ústí n. L. jako partner nového BK Spolchemie, Severočeská plynárenská, a.s. a město Ústí nad Labem. Úkolem nově vytvořené akciové společnosti je vybudovat stálé postavení družstva v 1 lize mužů, a navázat na úspěšnou mládežnickou základnu klubu, která v minulosti vychovala např. čs. reprezentantku Marii Soukupovou – Záhoříkovou, dlouholetého reprezentanta, internacionála Kamila Brabence či tehdejší oporu národního družstva Pavla Bečku.
V roce 1999 s příchodem nového generálního partnera klubu – Severočeské plynárenské, a.s. a německého Verbundnetz Gas, A.G., mění klub svůj název na Basketbalový klub Ústí nad Labem, a.s. Významnými partnery klubu zůstávají město Ústí nad Labem a BK 91. Cílem pro nadcházející sezóny je stabilizovat působení v 1. lize mužů. Pro větší diváckou atraktivitu tohoto sportu ve městě přispěl i přechod ze stísněných prostor haly TJ Slavoj Severotuk na Střekově do příjemného prostředí větší haly TJ Chemička v centrální ústecké čtvrti Klíše.
Od roku 1999 se družstvu vystřídalo několik trenérů. Vedl ho Štefan Garba, následně na chvíli Milan Konečný a po něm Juraj Žuffa, který odkaučoval 2 sezóny. S Jurajem Žuffou klub ukončil spolupráci v necelé polovině sezóny 2003/04 a znovu požádal o vedení A týmu Milana Konečného. Družstvo BK Ústí se v těchto letech pohybovalo ve spodní části ligové tabulky a ani jednou se mu nepodařilo postoupit do play-off.
Mladý tým vedený ústečákem Janem Šedivým se dokázal v sezóně 2004/05 po pěti letech a teprve potřetí v historii klubu probojovat do play-off Mattoni NBL. Po této sezóně panovala v klubu spokojenost. Ukázala nám, že filozofie klubu, tedy výchova mladých hráčů a  jejich koopce do A týmu, je tou správnou cestou.
V sezóně 2005/06 se podařilo 7. místem vyrovnat historicky nejlepší umístění ze sezóny 1993/94 a to i přesto že v průběhu sezóny odstoupil generální sponzor Severočeská plynárenská. Na družstvo to ale naštěstí vliv nemělo a šňůra sedmi vítězství v řadě, která začala 7. února a skončila 15.března, měla největší vliv na konečné 7. místo a postup do play-off proti týmu Prostějova, se kterým ústecký tým vypadl 3:0 na zápasy.
Na konci sezóny 2007/2008 tým ukončil své několikaleté působení v Mattoni NBL. Tento sestup do 1.ligy vyvolal významnou obměnu jak hráčského kádru, tak i managementu klubu. Vlastníkem sportovní haly TJ Chemička, se stal náš nový generální partner - společnost SLUNETA. Díky tomuto kroku klub získal stabilní působiště.
V sezóně 2008/2009, ačkoli se hrála 1.liga, si do nově vzniklého SPORTCENTRA SLUNETA našlo cestu mnoho fanoušků, jejichž podpora se naplno ukázala ve čtvrtfinálové sérii play-off s týmem BA Sparta Praha, přes kterou jsme postoupili v nervy drásajícím pátém utkání do semifinále. Zde byl naším soupeřem Sokol Vyšehrad, který, jak se ukázalo, byl pro nás tvrdým oříškem, a tak jsme sezónu zakončili na pěkném 3. místě, ačkoli jsme tajně doufali v lepší umístění.
O rok později se tým dostal do play-off 1. ligy až ze 7. místa a ve čtvrtfinále narazil na ambiciózní celek Jindřichova Hradce. Ten jsme dokázali vyřadit 3-1 na zápasy a v semifinále jsme se utkali s pozdějším vítězem ligy Lokomotivou Plzeň. Té jsme podlehli poměrem 0-3 a sezónu jsme zakončili na 4. místě.
Na začátku sezóny 2010/2011 obsadil trenérskou židli po Dominiku Feštrovi, dlouholetém hráči a funkcionáři klubu, Roman Bednář, který s mladým, ale ambiciózním kádrem vybojoval v základní části pátou příčku a v play-off chtěl útočit na nejvyšší příčky. V dlouhé a nervydrásající sérii s opavskou rezervou jsme nakonec vybojovali potřetí za sebou postup do semifinále (3-2 na zápasy), ve kterém si na nás brousil zuby Jindřichův Hradec. Tomu se po obrovské pětizápasové bitvě podařilo odčinit neúspěch z předchozí sezóny a my jsme opět zůstali před branami vysněného finále a obsadili 3. místo.
Vzhledem k avizovanému rozšíření Mattoni NBL na 14. týmů od sezóny 2011/2012 tak měli mít oba finalisté právo postupu mezi českou elitu - o to více nás bolela porážka s Jindřichovým Hradcem. Jelikož ale Jihočeši, jako poražený finalista (vítězem se stal Chomutov), tohoto privilegia nevyužili, právo postupu do Mattoni NBL bylo v našich rukách. Po jednáních se sponzory, ve kterých významnou roli sehrál generální partner klubu, společnost SLUNETA, a.s., se náš klub rozhodl využít jedinečné nabídky a po třech sezónách strávených v 1. lize se Ústí nad Labem vrací na mapu Mattoni NBL!
Nová etapa v nejvyšší soutěži začala mírným zklamáním. Klub jehož cílem bylo minimálně 10. místo a zajištění si tak předkola play-off sice do posledního zápasu bojoval, ale konečné 11. místo bylo hodnoceno jako neúspěch. Rozhodující podíl na tom měla dvouměsíční výsledková krize na přelomu roku. Kádr A-týmu byl na konci ledna sice posílen o zahraniční hráče, ale na postup do play-off už to nestačilo.
Sezona 2012/2013 měla splnit stejný cíl jako ta předchozí. Týmu se ale už od začátku ročníku nedařilo a výsledkem bylo listopadové odvolání Romana Bednáře z pozice hlavního trenéra a výměna několika hráčů. Novým trenérem se stal uznávaný slovenský odborník Peter Bálint, ale ani jemu se nakonec nepodařilo tým zvednout do vyšších pater ligové tabulky. Poslední místo po základní části bylo velkou výstrahou do nadstavbové skupiny A2, kde spolu bojovalo sedm celků. O jistotě záchrany v soutěži nakonec rozhodlo až poslední kolo, kdy jsme dokázali na vlastní palubovce v klíčovém utkání uspět s týmem Svitav.
Další ročník soutěže 2013/14 přinesl velkou změnu, tým, vedený nově Martinem Stavělem, začal vyhrávat a stal se z něj černý kůň soutěže. Hvězdou ligy se stal Kwamain Mitchell, tahoun našeho týmu. Za za jeho éry jsme překonali nejeden milník v historii klubu, např. 17 domácích výher v řadě. Díky dobrým výsledkům jsme se, po dlouhých 8 letech, probojovali do play-off, kde nám stopku vystavily Pardubice, ale i tak se tato sezóna zapsala do novodobé historie jako nejúspěšnější. Po odchodu Mitchella byla basketbalová veřejnost zvědavá, jak si tým povede bez své hvězdy, a naši hráči opět nezklamali a i tentokrát dokázali proklouznout do vyřazovacích bojů a znovu se jim podařil zápis do historie, a to vůbec prvním vyhraným domácím utkáním v play-off. Série s Prostějovem, hraná na 3 vítězná utkání, se tak musela do Ústí nad Labem vrátit, a i když dále postoupil náš soupeř, panovala v klubu spokojenost s konečným umístěním na šestém místě. Tedy na stejné pozici jako v minulé sezóně. Sezóna 2015/16 už tak povedená nebyla a tým se „protrápil“ k záchraně. Hvězdou týmu byl Michal Čarnecký, který již před začátkem NBL avizoval, že toto bude herně jeho poslední ročník v nejvyšší soutěži a náležitě si to užíval. Miláček publika a tahoun SLUNETY zakončil bohatou kariéru právě zde v Ústí. Po konci tohoto ročníku odešel také hlavní trenér a odchovanec Martin Stavěl, který s týmem dvakrát dosáhl na zatím nejlepší umístění v historii klubu. Na post hlavního trenéra nastupuje bývalý šéftrenér mládeže a další odchovanec klubu Antonín Pištěcký, sestavuje velmi ambiciózní tým, který se netají vysokými ambicemi. Vedení SLUNETY se podařilo udržet jeden z hlavních stavebních kamenů kádru, Ladislava Pecku, který podepisuje pětiletou smlouvu, což je v naší soutěži asi opravdu unikát. Zatím si tým nevede špatně, po odehrané čtvrtině se pohybuje v místech tabulky, kde by chtěl být, ovšem velkým problémem jsou častá zranění, pro která chybí hned několik hráčů ze základní rotace.