
Rozhovor s odchovancem a zároveň kondičákem Pepou
Být odchovancem klubu a dotáhnout to do áčka nemusí člověk pouze jako hráč, dá se to to také zvládnout jinou cestou. Krásným příkladem této „jiné“ cesty k áčku je odchovanec Josef „Pepíno“ Pokorný, bratr Davida Pokorného, které v minulosti oblékal dres A-týmu. Nyní Pepíno vedle studia na VŠE spolupracuje s koučem Honzou Šotnarem jako kondiční trenér, má tedy na starost kondici a silovou připravenost hráčů.
Pepo, kdy jsi vůbec začínal s basketem?
Začal jsem před 12 lety, když mi bylo 9. Mým prvním trenérem byl Květoslav Kolařík. Ten trénoval v té době mého bratra, a když jsem se přišel podívat, jak hraje, tak to rovnou na mě p. Kolařík zkusil a já samozřejmě chtěl hned být jako můj velký bratr.
Co brácha? Stihl sis s ním zahrát v jednom týmu?
Co se týče A-Týmu, tak tam bohužel ne. Každý jsme sice tuto skvělou příležitost dostali, ale ne společně. Momentálně máme společný tým USK SLUNETA Ústí nad Labem, kde hrajeme 2.ligu.
Pojďme zpět k Tobě, co konkrétně studuješ?
Momentálně studuji bakaláře na Vysoké škole ekonomické v Praze obor aplikovaná informatika.
Takže nic s fyzio nebo kondicí?
Nene, delší dobu už se pohybuji ve světě cvičení, ale nikdy mě nenapadlo, že bych mohl někoho trénovat. Tak jsem zvolil mého druhého koníčka, a to je programování. Ale ve svém volném čase se věnuji samostudiu silového a kondičního tréninku zaměřeného na basket.
Jak jsi se k tomu vůbec dostal až k trénování A-týmu?
Poměrně náhodou. Jeden den jsem byl s Martinem Švabikem na hale v rozcvičovně a Honza Šotnar si šel zrovna zajezdit na kole. Pár dní poté jsem obdržel zprávu od trenéra, jestli bych se nemohl u něj stavit, nabídl mi a já to ihned bez váhání přijal.
Můžeš čtenářům trochu přiblížit, jak pracuješ s hráči áčka?
To je poměrně rozsáhlá otázka, zkusím to zkrátit. V mé kompetenci je vše, co se týče silového, stabilizačního tréninku. S Honzou Šotnarem vždy plánujeme minimálně týden dopředu, kdy budou posilovny či funkční tréninky a pro koho. Zároveň mám na starosti zahřátí hráčů před jakoukoliv jednotkou. Po trénincích občas zapojujeme výše zmíněnou stabilitu. S trenérem jsme zavedli občasné týmové dýchání, které mám na starosti také. Současně funguji jako spojka mezi hráči a trenérem. Když jsou hráči moc unavení, prodiskutuji s trenérem možné změny v našich plánech. V neposlední řadě konzultuji s hráči jejich dobrovolné posilovny, na co by se měli zaměřit, nebo když je něco bolí, tak zkusíme vymyslet plán, jak se toho zbavit.
Zapojuješ se také do práce s mládeží?
Ano, ne tak frekventovaně, ale například během léta jsem navštívil soustředění, kde jsem vedl 2 tréninkové jednotky. Jinak to je vždy na domluvě s trenéry, když chtějí dát dohromady nějaký trénink, vždy rád pomůžu. Zároveň jsem teď začal individuálně makat s některými svěřenci našeho klubu.
A co třeba Tvůj kamarád Honza Maděra? Ten Tě asi také využije až bude mít po operaci kolene.…
Díky bohu nemám žádné zkušenosti s rehabilitací po takovém zranění, které Honzu postihlo. Ale slíbil jsem mu, že se do toho více ponořím, ať jsem připravený na jeho návrat do posilovny, a to také dodržuji. Takže určitě ano, budeme společně pracovat na jeho návratu. Honza prozatím dře a posilňuje nohu před operací.
A kdo z A-týmu je na tom fyzicky nejlépe?
To je otázka, na kterou odpovědět je velice těžké. Záleží, z jakého hlediska se na to díváme, jestli čistě fyzicky nejlépe v posilovně nebo tzv. basketbalová síla. Tyto dva aspekty jsou velice rozdílné. Taky každý hráč je jedinečný a potřebuje při svém stylu hry různé věci, nemůžeme porovnávat rozehrávače, který potřebuje být mrštný, umět padat atd s vysokým pivotem, který musí být zase silný pod košem a vydržet pár ran. Kdo mě ale velice překvapil je Láďa Pecka a jeho konzistentní připravenost již několik let v řadě. Druhým by určitě byl všem známý Spencer Svejcar, který se vrátil po nedobrém zranění kotníku.
Jsi s týmem na lavičce i během zápasů?
Jsem na všechny domácí zápasy. Bohužel časově nezvládám venkovní, když se hraje mimo Ústí.
Máš zkušenosti s trénováním i mimo klub?
Mám i soukromé klienty a zároveň jsem jednou měl možnost přednášet pro ČBF o mobilitě na semináři pro trenéry z celé České republiky. To byla skvělá příležitost a zkušenost, jsem za to moc rád.
Tak děkujeme za rozhovor a přejeme hodně sil do další práce a ať se daří.